Vážený pane docente,
děkuji za další připomínky, které jste poslal. Paní dr.Henžlíková, která je coby vedoucí hudebního vysílání v této věci plně kompetentní, Vás bude informovat, jak jsme s každou Vaší konkrétní poznámkou naložili. Má také k dispozici písemná vyjádření externích spolupracovníků, kteří s Vašimi výtkami polemizují. Udělal bych to sám, ale zjevně se mi přes veškerou snahu nedaří vysvětlit náš postoj tak, abyste ho považoval za legitimní a nikoli za urážku či dokonce manipulační manévr. Naopak, na mne takto působí požadavek zapnutého magnetofonu. Přesto znovu sděluji:
Způsob, jak jsem naložil s Vaším materiálem, byl z mého pohledu jediný možný: nepovažoval jsem za přípustné udělat z dopisu adresovaného "vedení stanice Vltava a vedení redakce vážné hudby", volně šiřitelný materiál a neměl jsem za správné probírat v širokém kruhu redakce Vaše osobní názory na konkrétní redaktory, zvláště, pokud se týkaly jejich minulosti, kterou jsem sám neměl možnost sledovat. Proto jsem v redakci projednával Vaše věcné – rozumějte odborné - připomínky k programu, což jsem se Vám v dobré víře ve Vaše pochopení snažil ústně i písemně sdělit.
Probrali jsme důkladně VŠECHNY Vaše výhrady, nikoli jen češtinářské (ve svém mailu jsem ostatně nic takového nenapsal). Některé chyby (Mozartův 7. houslový koncert, Vivaldiho trubkový, jméno kytaristy) jsme rovnou opravili v databázích ČRo. Změnili jsme způsob hlasatelského uvedení Ronda, promění se i text v jeho znělce, aby bylo jasné, že jde o osobní pohledy recenzentů. Gardinerův Monteverdi Orchestra ovšem skutečně existoval, než se proměnil na The English Baroque Soloists. Zde je jedna z jejich nahrávek:
Se Zubinem Mehtou jsem v Tel Avivu strávil příjemné dopoledne a německou výslovnost "méta" jsem od tohoto Inda ani od nikoho z jeho okolí nezaslechl.
Nástroj, který byl používán v před-stamitzovských orchestrech, nebyl podle klarinetisty prof.Hlaváče klarinet. Dokládá to odbornou literaturou.
Nerozumím Vaší poznámce, že všechna Mozartova díla z Anhangu jsou pochybná co do Mozartova autorství. Nenašlo se po poslední revizi Köchlova seznamu žádné Mozartovo dílo, o jehož původu se nepochybuje?
K dalším výhradám k práci redakce se vyjádří paní doktorka Henžlíková, budete-li o to stát.
K podezření z porušení Kodexu: případu jsem se věnoval, ale nedošel jsem k závěru, že by se jednalo o konflikt zájmů. Referovat o kulturních akcích na Bertramce je plně v souladu se zaměřením kulturní stanice, je naší povinností o nich informovat, je to zajímavé pro naše publikum a dělali bychom to i bez účasti dr.Rumla, který nebyl pořadatelem akcí, ale externě se podílel na jejich náplni.
Nejsme státní zaměstnanci.
Vaše výhrady k mým vlastním pořadům považuji za oprávněné. Nemám na jejich přípravu tolik času, kolik bych si sám představoval. Jde-li o text externího spolupracovníka, nejsem schopen ověřovat správnost každé jednotlivé informace. To byl i případ pořadu, v němž se mluvilo o Fuchsovi. Autorce jsem zřejmě až příliš důvěřoval, zvláště, když jsem text nakonec sám četl na mikrofon. Pořad se reprízovat nebude.
V Da capu o tóninách jsme se vůbec nevěnovali církevním tóninám. Proto jsme úvahy pro názornost odvozovali až od Beethovena.
Slovo "autorský" na stránce Da capa je dnes už chybou. Odstranil jsem. Děkuji za upozornění.
Slovo dryáčnický pro mne nemá tak pejorativní obsah, jak ho zřejmě cítíte Vy. V tezauru je ale synonymum "chvastounský", což jsem neměl na mysli, takže Vaše výhrada je oprávněná.
Pořady o víně jsou improvizované rozhovory - myslím, že je nelze srovnávat s napsaným a přečteným textem pana Přidala. S jejich redundancí to snad ale nemůže být tak zlé, když z jejich přepisu vznikla v nakladatelství Mladá fronta třísetstránková kniha.
Znovu - snad již to, pane docente, vezmete na vědomí - sděluji, že si vážíme Vašich odborných připomínek a zabýváme se jimi velmi intenzívně. Pokud si opravdu přejete, aby jejich dopad byl pozitivní, měl byste nechat na nás, jakým způsobem s nimi budeme pracovat. Je čistě v našem zájmu, abychom jich maximálně využili. A hlavně je to v zájmu 200.000 posluchačů, pod jejichž dennodenní kontrolou pracujeme. Mimochodem, jejich počet se od roku 2005 zdvojnásobil.
S pozdravem
Lukáš Hurník
© Tomislav Volek